Víme, jak těžké je přiznat si, že vás nejbližší osoba zraňuje.
Vystoupit z kolotoče a vidět, že násilí ve vašem vztahu ubližuje nejen vám, ale i dětem, chce velkou odvahu. Nebojte se promluvit. Násilí není vaše vina. Kontaktujte nejbližší intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím.



Kontakt na nejbližší
intervenční centrum

   POMŮŽEME VÁM   
   Irena, 38 let   
   Marek, 17 let   
   Soňa, 18 let   

PAVLY PŘÍBĚH

Lorem ipsum

IRENIN PŘÍBĚH

Když na něj pomyslím, cítím úzkost.
Netěším se z práce domů, ale bojím se nepřijít včas.
Nikdy neodhadnu, co mi bude vyčítat: špatně ustlanou postel, mou postavu, prý jsem po dětech hrozně přibrala … a nebaví ho se mnou sex.
Přitom mne vyslýchá, s kým a kde jsem byla…
Jako důkaz, že mu nejsem nevěrná, mne táhne do ložnice.
Musím mu být kdykoli po vůli.
Naposledy nebral ohledy ani na děti, které si hrály vedle v pokoji.
Jak tohle zastavit?


Irena, 38 let

MARKŮV PŘÍBĚH

Táta od nás odešel.
Už nemohl vydržet její neustálé nadávky a ponižování.
My jsme zatím u mámy.
Ta ale pije čím dál víc, co dělala tátovi, teď dělá mně a sourozencům.
Nemůžu je v tom nechat.
Jsem nejstarší, spoléhají, že něco vymyslím a odvedu je do bezpečí…


Marek, 17 let

SONIN PŘÍBĚH

Můj první kluk mě poprvé uhodil před spolužáky, protože jsem se s nimi bavila u školy.
Nadával mi, že jsem špína a děvka, pak už mě běžně fackoval.
Přitom mi pořád říkal, jak mě miluje.
Byla jsem z jeho chování strašně zmatená, ale věřila jsem mu.
Jednou mě zkopal tak, až mi zlomil žebro.
Vím, že jeho otec ho taky mlátil….
Chci se ho přestat bát, chci najít pomoc pro sebe i pro něho.
Taky to nemá lehký. 


Soňa, 18 let